Vlajka Francie

Légion étrangère - Francouzská cizinecká legie

motto: Legio Patria Nostra. / Legie je náš domov.

motto: Honneur et Fidélité. / Čest a věrnost.

Francouzská cizinecká legie
Francouzská cizinecká legie. (Zdroj: Légion étrangère.wifeo.com.)

Profil jednotky

Légion étrangère, v překladu Cizinecká legie, je speciální podpůrná jednotka francouzské armády.

Francouzská cizinecká legie je elitní armádní jednotka ustanovená v roce 1831. Od doby, kdy Legie vznikla se účastní většiny kofliktů, na nichž se Francie podílí.

Úkoly

  • Primární mise: specialistická podpora francouzské armády

Vytvoření a zrušení

  • Vytvoření: 10.březen 1831

Jednotky

  • COMLE
  • 1er Régiment Etrangér
  • 2éme Régiment Etrangér d’Infanterie
  • 3éme Régiment Etrangér d’Infanterie
  • 4éme Régiment Etrangér
  • 5éme Régiment Etrangér
  • 1er Régiment Etrangér de Genie
  • 2éme Régiment Etrangér de Genie
  • 1er Régiment Etrangér de Cavalerie
  • 2éme Régiment Etrangér de Parachutistes
  • 13éme Demi-brigade de Légion Etrangére
  • Detachement de Légion Etrangére Mayotte

Velitelství

  • Quartier Viénot, Aubagne, blízko Marseilles, Francie
Francouzská cizinecká legie
Francouzská cizinecká legie. (Zdroj: Légion étrangère.wifeo.com.)

Historie

Légion Etrangere vděčí za svůj vznik francouzskému králi Ludvíku Filipovi, který ji nechal v roce 1831 založit. Původně se jednalo o žoldnéřskou bojovou jednotku složenou z cizinců, kterou chtěl král posílit svá zahraniční tažení a vyrovnat se tak s velkým počtem dezercí ve Francouzské koloniální armádě.

Po poněkud chaotických začátcích nastolil disciplínu plukovník Stoffel, který z legie vytvořil opravdovou bojovou jednotku stálé armády, rozdělenou do 5 batalionů (od roku 1834 celkem 7 batalionů), z nichž každý měl vlastní národní identitu (1.batalion tvořila švýcarská Garda a veteráni Hohenlohe, 2. a 3. batalion tvořili dobrovolníci ze Švýcarska a Německa, 4.batalion tvořili Španělé a 5.batalion Italové a dobrovolníci ze Sicílie a Sardinie, 6. a 7.batalion tvořili Belgičané, Holanďané a další dobrovolníci).

Legie byla vržena v roce 1835 do španělské války, kde měla podpořit souboj mezi královnou Isabellou a jejím strýcem Donem Carlosem, zakladatelem Španělské cizinecké legie. Po skončení války v roce 1838 byla legie rozpuštěna, ale brzy na to vznikla „Nová legie“, pro podporu francouzských zájmů v Severní Africe a prakticky do 1.světové války Cizinecká legie bojovala všude, kde byly ohroženy koloniální zájmy Francie (Krym, Alžírsko, Mexiko, Indočína, Sudán, Madagaskar, Sýrie, apod.).

První světová válka sice neznamenala příliš velký zlom pro cizineckou legii, i přesto, že mnoho legionářů (téměř třetina) padlo v ofenzívách na Sommě, Marně, u Vimy Ridge či Bois de Hangare.

Avšak konec 1. světové války znamenal počátek dekolonizace, což se nevyhnulo ani francouzskému impériu. Obsazení Maroka bylo zajištěno právě za pomoci Cizinecké legie, ovšem po krvavých bojích nakonec Francie v roce 1939 ustoupila a dala Maroku nezávislost.

V roce 1931 byla Cizinecká legie začleněna do celkové koncepce francouzské armády, což byl obrovský úspěch. V říjnu 1939 čítala Cizinecká legie asi 15000 mužů, kteří měli za úkol udržovat pořádek ve francouzských koloniích po celém světa a provádět zároveň důležité manuální práce (stavby pevností, silnic, apod.). Cizinecká legie v té době položila základ své současné struktury, neboť tehdy existovalo celkem 8 pluků legie (6 pluků pěchoty a 2 motorizované pluky), rozmístěné po Severní Africe, v Indočíně a Blízkém východě.

Počátkem války vznikly na obranu Francie dočasné útvary (21.,22. a 23. RMVE), později vzniká 11. a 12. pluk pěchoty legie. V únoru 1940 vzniká v Alžírsku 13. brigáda Cizinecké legie (13. DBLE), která původně měla ovlivnit evropská bojiště, ale nakonec bojovala v Severní Africe.

Sotva skončila 2.světová válka, byla Francie a především Cizinecká legie vrženy do bojů o znovuzískání francouzských kolonií v Indočíně (1947-1954), kde nakonec dlouhá a krvavá jatka proti jednotkám Viet Minhu vyvrcholila v zoufalé bitvě o pevnost Dien Bien Phu (1954), kde Cizinecká legie utrpěla porážku v boji proti několikanásobné přesile. Po porážce u Dien Bien Phu se Cizinecká legie vrátila zpět na svou domovskou základnu v Alžírsku, kde ji záhy pohltila koloniální válka o nezávislost Alžírska. Bezprostřední příčinou alžírské války (1954-1962) byla pravděpodobně tvrdá reakce Francouzů na nepokoje mezi civilním obyvatelstvem v městě Setif, kde docházelo k nacionalistickým demonstracím Alžířanů. Policie do demonstrantů střílela, což vystupňovalo násilí až do konfliktu s armádou. To vše se událo v roce 1945 a o 9 let později vyklíčilo semeno nenávisti znovu skrze teroristické útoky skupiny FLN (Front de Libération Nacionale), založené v roce 1951. Výpady FLN se neustále zostřovaly a v polovině roku 1955 byla na pomoc přizvána i Cizinecká legie. O roku 1956 se změnila taktika útoků FLN, kteří teď zahájili teroristické akce uvnitř měst (útoky na policejní stanice, velvyslanectví a spojovací uzly). Nakonec došlo ke státnické přeměně i v samotné Francii a generál de Gaulle udělil Alžírsku nezávislost, což znamenalo mimojité přestěhovat Cizineckou legii z Alžírska do Francie.

Tím započaly diskuze o smysluplnosti Cizinecké legie, které rázně ukončil v půlce roku 1963 energetický podplukovník Caillaud, který změnil koncepci výcviku a začal vytvářet z Cizinecké legie útvar pro speciální operace. Zpřísnila se kritéria pro přijetí, přitvrdil výcvik a stal se pestřejší. Výsadkářské oddíly Cizinecké legie byly od té doby klasifikovány jako paradesantní komanda, místo původního zařazení „výsadkové pěchoty“. Díky těmto změnám došlo i k nebývale vysokému přílivu nových zájemců o službu.

I přesto, že si do poloviny 70. let 20. století Cizinecká legie vedla velmi dobře ve většině svěřených úkolů, stále postrádala možnost se veřejně projevit. K tomu došlo v únoru 1976, kdy došlo k incidentu v Džibuti, kde teroristé zajali autobus s místními školáky na hranicích Džibuti a Somálska. I přesto, že teroristé sázeli, že si Francie nedovolí příhraniční incident, byly díky skvěle naplánované a provedené akci Cizinecké legie odzbrojeni a zneškodněni. Akci bohužel nepřežili 2 děti.

O 2 roky později se Cizinecká legie (konkrétně 2 REP) zapojila do další záchranné akce, výrazně většího rozsahu v Kolwezi (Zair), kde poskytla záchranu a možnost úniku francouzským občanům a představitelům z hornického města Kolwezi, kde byli drženi ozbrojenými povstalci. Touto záchranou akcí se Cizinecká legie vyšvihla mezi elitu jednotek zvláštního určení.

Následovaly operace v Čadu, Libanonu, Gabunu, Džibuti a Perském zálivu.

Francouzská cizinecká legie
Francouzská cizinecká legie. (Zdroj: Légion-2reg.com.)

Operace

Francouzská cizinecká legie se od svého založení účastnila většiny konfliktů, v nichž měla Francie podíl. Výběrem lze uvést Prusko-francouzskou válku, první a druhou světovou válku a válku v Zálivu.

Organizace

Légion étrangère je součástí francouzské armády, díky čemuž je vybavena stejnými zbraněmi a organizována velmi podobně. Dělí se na pěší, paradesantní, obrněné a ženijní jednotky. V současné době (2000) čítá Cizinecká legie 8200 mužů a 350 velících důstojníků. Nejvyšším představitelem Cizinecké legie je dvouhvězdičkový generál, který sídlí v Aubagne.

Organizační struktura jednotek Légion Etrangere je následující:

  • 1 REI (1. pěchotní cizinecký pluk) – dislokovaný v Aubagne (Francie)
    • CCCR - štábní rota,
    • CSLE - administrativní a zabezpečovací rota,
    • CAPLE – personální rota,
    • CTLE – transportní rota,
    • tři sekce pro udržování morálky mužstva,
    • 15 náborových kanceláří po celé Francii.
  • 2 REI (2. pěchotní cizinecký pluk – dislokovaný v Nimes (Francie)
    • štáb a zabezpečovací rota,
    • 4 střelecké roty,
    • 2 průzkumné roty.
  • 3 REI (3. pěchotní cizinecký pluk) – dislokovaný ve Francouzské Guyanně
    • štáb a zabezpečovací rota,
    • 2 střelecké roty,
    • 2 průzkumné roty.
    • DLEM – detašovaná jednotka se základnou na ostrově Mayotte
  • 4 RE (4. cizinecký pluk) – dislokovaný v Castenaudary (Francie)
    • štábní rota,
    • 5 výcvikových rot (1 pro důstojníky, 1 pro odborný výcvik a 3 pro nováčky).
  • 5 REI (5. pěchotní cizinecký pluk) – dislokovaný v Mururoa (Tahiti)
    • štábní rota,
    • ženijní rota,
    • střelecká rota.
  • 13 DBLE (13. poloviční brigáda Cizinecké legie) – dislokována v Džibuti
    • štábní a zabezpečovací rota,
    • střelecká rota,
    • obrněná průzkumná četa,
    • ženijní rota.
  • 1 REC (1. jízdní cizinecký pluk) – dislokovaný v Orange (Francie)
    • štábní rota,
    • 3 obrněné průzkumné čety,
    • tanková četa.
  • 6 REG (6. ženijní cizinecký pluk) – dislokovaný v L´Ardoise (Francie)
    • štábní rota,
    • 3 bojové ženijní roty,
    • zabezpečovací rota.
  • 2 REP (2. paradesantní cizinecký pluk) – dislokovaný v Calvi (Korsika)
    • štábní rota,
    • průzkumná rota,
    • 4 bojové roty,
    • zabezpečovací rota.

V průběhu posledních 15 let uskutečnilo mnoho armád světa přechod k profesionalizaci a restrukturalizovalo své ozbrojené síly dle konceptu malých útvarů zvláštního určení. Francouzská cizinecká legie nezůstala v tomto směru opodál a zaměřila se primárně na boj proti terorismu. Cizinecká legie je v současnosti vysoce profesionální jednotkou, jejíž cíl a smysl je zřejmý – zasáhnout kdekoliv na světě v zájmu ochrany práv a demokracie, stejně jako ochrany národních zájmů Francie.

V posledních letech se Légion Etrangere rozšířila své úzké specializace, takže je schopna být nasazena i do obojživelných či jinak specifických oblastí. Přesto si musíme uvědomit, že primárně zůstává jednotkou pod velením ministerstva obrany, což lehce omezuje její použití v rámci samotné Francie. Právem však je řazena mezi světovou elitu.

Francouzská cizinecká legie
Francouzská cizinecká legie. (Zdroj: Légion étrangère.wifeo.com.)

Výbava

Výzbroj a výstroj

Výzbroj Cizinecké legie je do jisté míry velmi shodná s ostatní výzbrojí francouzských ozbrojených sil a speciálních jednotek:

  • Automatická puška FA MAS (ráže 5,56 mm),
  • Puška F1 (ráže 7,5 mm),
  • Lehký kulomet model 1952 (ráže 7,5 mm),
  • Protitanková střela MILAN,
  • Protitanková střela HOT,
  • Lehká protitanková zbraň LRAC F1 (ráže 89 mm),
  • Automatický kanon M621 (ráže 20 mm).

Technika

I přesto, že Cizinecká legie je útvarem zvláštního určení, vlastní docela rozsáhlé technické zabezpečení. Obrněné roty využívají pohyblivých transportérů VAB a AMX-10 RC, lehkých vozidel FL 501 a Hotchkiss M 201. Pro leteckou přepravu je používáno transportní letadlo Transall C-130. Pro výsadky jsou využívány helikoptéry Puma SA30 a Super Frelon SA 321.

Francouzská cizinecká legie
Francouzská cizinecká legie. (Zdroj: Légion étrangère.wifeo.com.)

Výběr a výcvik

Francouzská cizinecká legie poskytuje útočiště všem, kdož chtějí zmizet beze stopy, za předpokladu, že daný uchazeč nemá záznam v trestním rejstříku a splní přísné vstupní požadavky.

Požádat o vstup do Légion Etrangere může uchazeč na jakékoliv stanici francouzské gendarmerie, kde vyplní vstupní dotazník a je předám důstojníkovi, který jej převeze do sběrného střediska, kde se rozbíhá výběrové řízení.

Ze sběrných středisek jsou uchazeči transportováni do kasáren v Aubagne, kde uchazeč nafasuje oblečení a své civilní šaty odevzdá do skladu, kde zůstanou do konce základního výcviku uchazeče a poté jsou předány francouzskému červenému kříži.

V Aubagne prochází nováčci důkladnou lékařskou prohlídkou a absolvují inteligenční a psychologické testy. Poté uchazeč podstupuje minimálně dva pohovory, nejprve s důstojníkem a pak před komisí. V Aubagne jsou nováčci 3 týdny, poté jsou nováčci převezeni do Castenaudary, kde prodělají 4 měsíční základní výcvik.

Základní výcvik je rozdělen do čtyř samostatných etap, každá o délce jednoho měsíce. První měsíc tráví nováčci na nějaké legionářské farmě, kde se seznamují se systémem Cizinecké legie a základními vojenskými dovednostmi. Posilují svou fyzickou kondici a pilují francouzštinu. První měsíc výcviku končí tvrdým padesátikilometrovým pochodem z farmy zpět do Castelnaudary. Všichni úspěšní nováčci jsou pak zasvěceni a mohou nosit tradiční legionářskou čapku (képi black).

V druhém měsíci se výcvik zaměřuje na bojové dovednosti a práci se zbraněmi. Na scénu přichází typicky vojenská buzerace a intenzivní trénink střelby. Tento měsíc končí pětidenní návštěvou základny v Pyrenejích, kde se v zimním období lyžuje, v letním trénuje horolezectví. Opět je měsíc zakončen pochodem (60-70 km) s plnou polní.

Třetí měsíc je věnován výcviku boje v horském terénu a nácviku akcí prováděných v malých skupinkách. Nastupuje i noční výcvik, komplexní polní cvičení i výcvik přežití v Pyrenejích.

V poslední fázi výcviku procházejí dobrovolníci řadou fyzických testů a lékařských prohlídek a zkoušek bojové připravenosti, které předurčují jejich další přidělení k jednotce. Jednou ze zkoušek je pochod o délce 150-160 km v obtížném terénu, který trvá 3 dny. Další zkouškou je „100 nábojů“, kdy uchazeč má prokázat dovednost použití střelné zbraně a nastřílet v různých situacích maximální počet zásahů.

Po úspěšném absolvování výcviku následuje přidělení k jednotce, kde je primárně respektováno nováčkovo právo si vybrat, ale pokud daná jednotka nemá volné místo, popř. nováček nemá žádné podmínky, je mu nějaké volné místo přiděleno.

Video: Bojovníci Francouzské cizinecké legie

Reference

Redakce Specwar.info ve spolupráci s portálem Specialista.info. | Poslední aktualizace 28. 12. 2009