Profil jednotky
Skupina Alfa (Gruppa Alfa) je jednotka specializovaná na protiteroristickou činnost a akce na záchranu rukojmích. Společně se Skupinou Beta spadá pod velení Federální bezpečnostní služby (FSB), bývalé KGB. Zatímco Alfa působí na území Ruské federace, Beta se zabývá činností mimo její území – bojuje proti terorismu a chrání ruské občany a agenty pohybující se v zahraničí. Média často označují jednotku jako Alfa, protože členění bylo donedávna tajné a všichni věděli, že se jedná o zvláštní síly FSB. Existenci obou skupin ale později potvrdil i tehdejší prezident Putin, jelikož pochopil, že není možné vést válku s terorismem v naprostém utajení. V ruských médiích se tedy hovoří o jednotce Alfa, ale novináři tím myslí i jednotku Beta.
Mise
- akce na záchranu rukojmích
- protiteroristická činnost
Vytvoření a zrušení
- vytvoření: 1974
Velitelství
- Moskva
Historie
Skupina A vznikla 29. července 1974 na rozkaz Jurije Andropovova, předsedy KGB. Nechala se inspirovat britskou SAS a americkou Delta Force. Organizačně byla začleněna do sedmého oddělení KGB, které řešilo sledování a ochranu země před útoky. Od svého vytvoření se účastnila v podstatě všech akcí na záchranu rukojmích v Rusku.
Nejvýznamnější misí jednotky v období Sovětského svazu bylo obsazení Aminova paláce v Afghánistánu 27. prosince 1979, což byla operace, která odstartovala afghánskou válku. Podle mnoha ruských informačních zdrojů (včetně pamětí důstojníků z Alfy i jiných jednotek, kteří se na obsazení podíleli), se operace nazývala Bouře-333. Společně se skupinou Beta, která v té době čítala 24 vojáků, se na operaci podílela i další skupina KGB, a to skupina Zenit o síle 30 mužů. Na operaci se dále podílel muslimský prapor sovětského Ministerstva obrany, který tvořili výhradně vojáci z jižních republik Sovětského svazu a měl sílu 520 bojovníků, a dále jedna vzdušná výsadková skupina o 100 vojácích. V operaci ztratila Alfa (resp. Beta) 2 vojáky, Zenit 3, muslimský prapor 5 a výsadková skupina 9. Více než padesát bylo zraněno. Jednotka pozabíjela afghánského prezident Hafizullah Amin s rodinou a jeho asi dvou set člennou elitní stráží. Při operaci byly kromě paláce obsazeny i další budovy, jako např. budova Ministerstva vnitra, sídlo Vnitřní bezpečnosti (KHAD) a Generálního štábu. Veteráni z Alfy označují tuto operaci jako jednu z nejúspěšnějších.
V říjnu 1985 byla jednotka poslána do Bejrútu, kde upadli čtyři ruští diplomaté do držení militantních muslimů. Dřív, než se jednotka dostala na místo, únosci jednoho rukojmího zabili. Operátoři KGB zjistili totožnost útočníků a jejich příbuzných, které později zadrželi a použili jako vlastní rukojmí. Skupina se držela zásady nevyjednávat. Operátoři jednotky oddělili části těl zadržených příbuzných a poslali je únoscům s tím, že pokud okamžitě nepropustí ruské rukojmí, budou následovat další. Taktika vyšla a následujících dvacet let nebyl na Středním východě vzat jako rukojmí žádný Rus.
Během pokusu o převrat v Sovětském svazu v roce 1991 byla Alfa pověřena obsazením ruského Bílého domu, budovy parlamentu a zabitím Borise Jelcina a dalších ruských vůdců. Jednotka jednohlasně odmítla uposlechnout rozkaz. Její členové se vmísili do davu a odhadovali možnosti a výsledky provedení takovéto operace. Podle jejich zpráv v následujících měsících by měla operace šanci na úspěch, ale za cenu stovek až tisíců civilních obětí.
Alfa/Beta rozsáhle sloužila během sovětské války v Afghánistánu. Existence jednotky pokračuje i po rozpadu SSSR. Skupina zasahovala v rozličných krizových situacích, mezi které patří obléhání moskevského divadla 23. října 2002, krize s rukojmími ve škole v Beslanu v roce 2004 a zavraždění čečenského vůdce rebelů Movsara Baravjeva.
Organizace
Jednotka má pravděpodobně 700 příslušníků, z nichž 400 je umístěno v Moskvě, kde se nachází velitelství a jedna operační skupina. Zbylí členové jsou umístěni v rámci tří operačních skupin ve třech městech – Petrohradu, Vladivostoku a Murmansku.
Po svém vzniku v roce 1974 byla začleněna do sedmého oddělení KGB, které se zabývalo sledováním a ochranou země před útoky.
Výzbroj a výstroj
Podle ruských standardů je Alfa velmi podporována a zásobována a má přístup k nejmodernějším zbraním a výstroji. Při záchraně rukojmích užívá chemických prostředků a je schopná fungovat v prostředích zamořených biologicky, chemicky i radioaktivně. Předpokládá se, že Gruppa Alfa disponuje odstřelovacími a proti-odstřelovacími schopnostmi, dokáže poskytovat taktickou záchranou zdravotnickou službou mimo nemocnici, provádět demolice či vést taktické zpravodajství. Není známo, zda má Gruppa přidělené vyjednavače pro použití během záchrany rukojmích.
Technika
S největší pravděpodobností jsou technické o organizační možnosti jednotky blízké možnostem protiteroristických sil zemí západní Evropy. Jelikož Alfa s oblibou provádí výsadky z vrtulníků, využívá všechny druhy vrtulníků ruské armády a tajných služeb.
Výběr a výcvik
Budoucí příslušníci se vybírají z řad FSB. Upřednostňují se ti, kteří vynikají v nějakém sportu. Výběrové řízení trvá devět měsíců.
Výcvik je velmi náročný a všestranný. Členové se učí pracovat s velkým množstvím ručních zbraní, jsou školeni v řízení automobilů i obrněných vozidel, ochranně osob a taktice vyjednávání s teroristy a práce s nimi. Dále se jim dostává výcviku v demolicích, odstřelování, obojživelných operacích, CQB, průzkumných operacích a zpravodajské činnosti. Nechybí ani učení se cizím jazykům.
V rámci výcviku spolupracují s ruskými armádními silami Specnaz a výsadkovými oddíly VDV.
Reference
- ru.Wikipedia.org - Альфа (спецподразделение)
- en.Wikipedia.org - Spetsgruppa A
- Asociace veteránů Skupiny Alfa
Autor článku: Štěpán Bořil | Článek vložen 6. 1. 2010